Jeho vnímání a poznávání světa je od nejútlejšího věku sešněrováno přísnými náboženskými pravidly utajovaného společenství a všudypřítomným strachem, aby se osvědčil a přežil Armagedon. V době dospívání začíná vidět souvislosti. Přemýšlí a klade si otázky. Dogmata Organizace, předkládaná matkou a bratry, postupně ztrácejí na přesvědčivosti. A tím nezadržitelně povolují i doposud neotřesitelné základy Honzova životního ukotvení. Co teď? Jak dál sloužit Bohu J. a přitom nemít věroučné pochybnosti? Podvolit se? Nebo je spása i mimo Organizaci? Dlouho váhá. Podaří se mu najít cestu ven?